 Pečeť, latinsky sigillum, je znamení nebo text (též oboje) otištěné pečetidlem do vosku, kovu, laku apod., symbolizující konkrétní fyzickou či právní osobu. Podstatou pečeti je znak nebo obraz v pečetním poli. Pečeť slouží především k ověřování a zajišťování právní platnosti a správnosti písemného pořízení. Pečeť byla užívána na písemnostech od 7. století jako náhrada podpisu.
 Pečeť, latinsky sigillum, je znamení nebo text (též oboje) otištěné pečetidlem do vosku, kovu, laku apod., symbolizující konkrétní fyzickou či právní osobu. Podstatou pečeti je znak nebo obraz v pečetním poli. Pečeť slouží především k ověřování a zajišťování právní platnosti a správnosti písemného pořízení. Pečeť byla užívána na písemnostech od 7. století jako náhrada podpisu. 
   Rozlišuje se pečeť nápisová, obrazová, portrétní, znaková a kombinovaná. Z hlediska struktury se pečeť dělí na mincovní, tj. dvoustranné (avers i revers mají stejný rozměr a doplňují se) a na jednostranné. Studiem pečetí se zabývá pomocná věda historická zvaná sfragistika.
 Rozlišuje se pečeť nápisová, obrazová, portrétní, znaková a kombinovaná. Z hlediska struktury se pečeť dělí na mincovní, tj. dvoustranné (avers i revers mají stejný rozměr a doplňují se) a na jednostranné. Studiem pečetí se zabývá pomocná věda historická zvaná sfragistika. 
 
V roce 1820 pečetila obec Mrlínek typářem, v jehož pečetním poli kráčí po rovné půdě jelen s odvrácenou hlavou, po stranách rostou stromy. U hlavy jelena je písmeno P, v dolní části majuskulní písmena M S. Pečeť má kruhový tvar, nejběžnější a nejobvyklejší tvar pečeti. 
   Autor návrhu znaku a praporu obce upravil pečetní symbol do podoby jelena, přeskakujícího figuru tvrze. Základní zelená barva štítu i listu praporu byla převzata z erbu Obešlíků z Lipultovic, za nichž je tvrz v Mrlíně poprvé připomínána (v roce 1520). Barvy jelena (stříbrný s červenou zbrojí) byly též erbovními barvami Prusinovských z Víckova - za těchto pánů je vesnice poprvé jmenována jako součást bystřického panství.
 Autor návrhu znaku a praporu obce upravil pečetní symbol do podoby jelena, přeskakujícího figuru tvrze. Základní zelená barva štítu i listu praporu byla převzata z erbu Obešlíků z Lipultovic, za nichž je tvrz v Mrlíně poprvé připomínána (v roce 1520). Barvy jelena (stříbrný s červenou zbrojí) byly též erbovními barvami Prusinovských z Víckova - za těchto pánů je vesnice poprvé jmenována jako součást bystřického panství. 
   
Podle § 5 zákona č. 128/2000 Sb.o obcích (obecní zřízení) a v souladu s § 29 odst. 3/ zákona č. 90/1995 Sb.o jednacím řádu Poslanecké sněmovny rozhodnutím č. 87 ze dne 27. června 2001 udělil předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Václav Klaus obci Mrlínku znak a prapor. Dne 14. srpna 2001 písemně sdělil výsledek svého rozhodnutí starostovi obce Pavlu Tomáškovi, členům obecního zastupitelstva a všem občanům obce Mrlínek. 
 
Se znakem a praporem obce byli občané Mrlínka seznámeni na veřejné schůzi místního obecního úřadu.
 
 